02 Úno 2014 Zachyceno ve fotoaparátu: Óda na arónii
 |  Category: Malý kulinářský koutek  | Tags: , ,

Ujíždím na vlně arónie! Myslím, že to je u mě jeden z nejlepších objevů posledních měsíců (ještě jednou díky, Moni!). Už jsem se o ní trochu zmínila v nedávném článku (zde), ale ona je tak úžasná, že si zaslouží příspěvek, kde bude hrát hlavní roli. A možná… možná, že propadnete jejími kouzlu stejně jako já :).

aronie

Pod slovem arónie, temnoplodec anebo také pod běžně užívaným označení černý jeřáb se skrývá opadavý keř z čeledi růžovité, který má svůj původ v Severní Americe, kde byly jeho plody hojně využívány pro své blahodárné účinky již původními obyvateli. Do 18. století byl temnoplodec pro Evropu neznámou plodinou. Dnes už je tomu samozřejmě jinak. Přesto tmavé bobulky zůstávají řadě lidem velkou neznámou, což je ohromná škoda. Nejen že z plodů lze vyrobit šťávy, sirupy, džemy či víno, můžete je prostě jednoduše usušit. Produkty z arónie můžete konzumovat jen tak, čisté, bez jakýchkoliv jiných přísad, anebo ve spojení s jinými pochutinami – mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že přirozená mírně natrpklá chuť plodů se skvěle snoubí se sladkými dezerty, parádně vynikne v poctivém jogurtu či pudinku.

Pokud byste mě lépe znali, věděli byste, že nejprve chutnám, a teprve poté přichází na řadu hladové pátrání po vícero informacích o konkrétní věci. Arónie mi jednoduše učarovala a s potěšením jsem ji zařadila do své běžné stravy jako příjemné chuťové zpestření. Ale teprve až jednoho večera mě napadlo najít si o ní více, a tehdy mi řádně spadla čelist, jakou úžasnou přírodní meducínu doma vlastně mám.

Plodům tohoto vcelku nenápadného keře je připisováno mnohé – od značného podílu na posílení imunity a celkové obranyschopnosti organismu, přes antiseptické vlastnosti, po přímý pozitivní účinek na zmírnění příznaků u konkrétních chorob či kupříkladu dysfunkce štítné žlázy. Jestli tomu tak skutečně je, říkám velké „No páni!“.

A jaké dobroty jsem v kombinaci s arónií zkusila? :)
DSC022651

Vafle s lehce dušenými jablky, omáčkou z plodů arónie a pravou šlehačkou

Dobrota! Vážně, že jo :). Pokud nejste na zvláště sladké dezerty, tohle by mohlo být pro vás to pravé. Jablíčka s mletou skořicí, lehce podušená na másle, poctivá šlehačka a omáčka z arónie s hřebíčkem jsou parádní nevšední kombinací. Recept si můžete přečíst zde. :)

pusinky

Sněhové pusinky s polevou z plodů arónie

Minulý víkend jsem dělala citrónové tartaletky s meringue a zbylo mi dost sněhu. Rozhodla jsem se tedy, že jej využiji na pusinky. A jak vlastně na ně? V odmaštěné míse jsem ušlehala bílky se špetkou soli do lehčí sněhové konzistence (ne zcela do tuha), a poté jsem po lžicích začala přidávat a zašlehávat moučkový cukr, přičemž poměr gramáže bílků a cukru byl 1:1 . Hmota by měla být lesklá a měla by dělat krásné pevné špičky. S pomocí cukrářského zdobicího sáčku jsem na plech vyložený pečicím papírem začala tvořit menší pusinky. Předehřála jsem troubu na 190 stupňů a vložila do ní plech. Poté jsem teplotu snížila na 150 stupňů a pusinky sledovala, dokud nedostaly zlatavý nádech. Takto mají tihle malí bobánci na povrchu tenkou krustičku a uvnitř jsou hezky vláční. Někteří nejsou úplně fandy sněhových pusinek, protože jim přijdou moc sladké. Tyto až tolik nejsou, přesto bych nebyla schopná sníst více jak dvě. Ve spojení s trpčí arónií jsem chutě hezky vyvážené. A vůbec… nejlepší je dát si pusinku na jazyk a nechat ji pomalu rozpouštět. Mňam :). Poleva je pak vytvořena z několika lžic džemu a sirupu arónie s hřebíčkem a trošky vody. Vše jsem hezky promíchala a zahřála ve vodní lázni. Jednoduché věci mají stále něco do sebe :).

pusinka2

Obrácená tartaletka s pudinkovou náplní z arónie, pravou šlehačkou a sněhovou pusinkou

Punk! Ano, vážení, toto je další úkaz, jak mistrně spotřebovávám ingredience zbylé z jiného moučníku a k tomu se nechám příliš unést fantazírováním a začnu ujíždět na divoké vlně improvizace (což v řadě případů nedopadá dobře :D). Zbylo mi těsto na tartaletky. Jelikož jsem ho ale nechala v lednici do druhého dne, už nebylo tolik ochotné spolupracovat a nechtělo držet na okrajích formičky. Takže místo hezkého košíčku jsem upekla placaté kolečko. Jenže… když jsem upečené těsto vyklopila, věděla jsem, že formička z druhé strany vytvořila krásný důstojný prostor pro náplň. Proto obrácená tartaletka :). Další ingrediencí, které jsem měla habaděj, byla aróniová poleva na sněhové pusinky. Na náplň do koláčku ovšem měla moc řídkou konzistenci. Proto jsem vzala sáček vanilkového pudinku, dvě vrchovaté lžičky řádně rozmíchala cca v 1,5 dcl vody a směs poté vlila do omáčky, která se hřála ve vodní lázni. Hmotu jsem zahřála a míchala tak dlouho, dokud nezačala pěkně houstnout. Koláček naplnila, pudink nechala ztuhnout a následně jej ozdobila pravou šlehačkou a sněhovou pusinkou. Dezert je opět chuťově vyvážený a člověk si jej vychutná bez pocitu, že už mu sladké leze i ušima :).

 

Co říci závěrem? Jsem cvok. Ale to někteří z vás vědí. :) Arónie je prostě skvělá! Ať již samotná, nebo ve spojení s jinými ingrediencemi. Pokud ji neznáte, zkuste si k ní najít cestu a objevit její nevyčerpatelný potenciál. Rozhodně stojí za to :).

You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.
Leave a Reply

XHTML: You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>