20 Led 2012 Svatební dort

Sestřenice Anička mě na jaře požádala, zda bychom se společně s maminkou nezhostily pečení svatebních koláčků na oznámení jejího velkého dne (v tu dobu se ale zatím stále nevědělo, kdy kýžený den D nadejde:). Tento milý úkol si vždy přála splnit naše babička Zuzana, která chtěla svým vnučkám pokaždé snést snad i modré z nebe, a jejich svatební den udělat nezapomenutelným hlavně tím, v čem vynikala nejvíce – moučníky, koláči a úžasným občerstvením, jelikož byla znamenitou hostitelkou. Bohužel před pár lety zemřela. Takže jsme s maminkou převzaly pomyslnou štafetu, a tento týden ze sebe vydaly maximum. Mamka i s chřipkou na krku napekla neuvěřitelných 1600 koláčků, a já si usmyslela zvládnout dort svatební. Mnohokrát jsme během příprav na babičku zavzpomínaly, a nezastírám, že je pro nás čest, že se Anička obrátila právě na nás. Nejsem žádná vyučená cukrářka, pouze malá nadšenkyně. Trochu blázen, trochu cvok. Byl to velký závazek, a ještě větší risk (s mými chatrnými zkušenostmi). Ale zkuste mě zadržet, když se nadchnu!  Byť některé věci mohly vyjít lépe (to víte, maximalistka,…), budoucí nevěsta byla moc spokojená, a tudíž já také:).

Tímto také děkujibáječné mamce za pomocnou ruku a neuvěřitelnou trpělivost, protože se ze mě při tvorbě stává takový malý despota, a vím, že to se mnou není ani za mák lehké :).

You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.
One Response
  1. Petr Hadač napsal:

    Tak to je mazec. Gratuluju a opět pozdravuju i tvou maminku. Koukám, že jste skvělý tandem :)

Leave a Reply

XHTML: You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>